Co sbalit do Vietnamu: checklist pro batůžkáře

Samostatný balicí seznam tu není, ale dostupné informace jasně ukazují, na co se připravit: víza a očkování, dlouhé přesuny, motorku, horké nížiny, chladnější severní hory a jednoduché ubytování.

Vysoké hory a hustá džungle, rýžová políčka a chudí lidé žijící si svůj prostý život. Starobylá města, buddhistické chrámy, ale i všudypřítomné motorky i moderní velkoměsta, luxusní vozy a mohutné moderní stavby. To vše je Vietnam, země kontrastů.

Vietnam je cestovatelsky velice přívětivá destinace. I cestovatel začátečník může bez problémů objevovat krásy této země jelikož je zde bezpečno (až na silniční provoz), velice levno a snadno se zde lze přepravovat. Země je naprosto nakloněná backpackerům (levné hostely a jídlo naleznete téměř všude). Můžete si zde dovolit dobrodružné zkoumání země i v neturistických oblastech bez obav. Vietnam je velice pestrý, jako stvořený k cestování, objevování a akční dovolené, má rozhodně co nabídnout. Byl by tedy holý nesmysl ubytovat se jen na jednom místě (například v Danangu u pláže). Na návštěvu této země si vyčleňte ideálně alespoň 3 týdny, Vietnam je veliký a vzdálenosti mezi zajímavými místy nemalé.

Informace před cestou

Očkování

Před cestou do Vietnamu je vhodné nechat se očkovat. Žádné očkování není povinné, ale je dobré mít cestovatelský základ: žloutenku typu A a B (hygiena není ve Vietnamu na nejvyšší úrovni) a břišní tyfus. Dále je potřeba zkontrolovat platnost poslední dávky tetanu. Můžete také zvážit očkování proti vzteklině, není to ovšem nezbytné. Psi ve Vietnamu nejsou příliš agresivní a opic zde není mnoho. Pokud budete dodržovat základní bezpečnostní pravidla, nemělo by se nic stát. Pamatujte, že pokud se přeci jen rozhodnete očkovat proti vzteklině a dojde k pokousání, do nemocnice na přeočkování musíte stejně. Případné očkování je vhodné zvážit alespoň půl roku před cestou, abyste celý proces (několik dávek u žloutenky a vztekliny) stihli absolvovat.

Víza

Vietnam bohužel nemá s Českou republikou uzavřený bezvízový styk. Před cestou je tedy třeba toto zařídit a promyslet jak dlouho budete chtít v této zemi zůstat. Existuje několik variant: měsíční, nebo tříměsíční a jednovstupové či vícevstupové vízum. Jednovstupové měsíční si vyřídíte online (E-visa), nebo po příletu a stojí 25$. Pro jednovstupové tříměsíční si musíte u nějaké vietnamské agentury online požádat o schvalovací dopis, který přivezte sebou na letiště a před vstupem do země jen předložíte patřičným úředníkům a na základě toho dostanete vízum. Cena je 10-40$ za schvalovací dopis a 25$ za samotné vízum, což zaplatíte přímo na letišti ve Vietnamu. Vícevstupové vízum na měsíc, nebo na 3 měsíce stojí 50$.

Autobus

Asi nejrozšířenější druh hromadné dopravy ať už na krátké, nebo dlouhé vzdálenosti je autobus. Můžete využít klasických sedačkových autobusů, nebo, v Evropě zakázaných, spacích autobusů, které jsou zde běžnou záležitostí.

Na delší vzdálenosti jsou autobusy levným způsobem dopravy. Večer si lehnete do autobusu na lehátko a ráno se probudíte v destinaci. Rychlost je přibližně 50 km/h. Například cesta Hanoi – Hue je dlouhá cca 670 km a trvá kolem 14ti hodin. Záleží na dopravci. Jelikož přepravu zajišťují různé společnosti, můžete si vybírat. Lišit se mohou cenou, kvalitou, místem výstupu a nástupu, dobou jízdy. To vše se vyplatí zjistit předem. Čas jízdy je orientační, záleží na dopravě, na množství cestujících nastupujících cestou, počtu zajížděk atd. Výhodou těchto lůžkových autobusů je, že jezdí v noci a vy tak neztratíte den na cestě a ještě ušetříte za nocleh.

Luxusní lůžkový autobus. Cesta Da Lat - Saigon

V každém autobuse si při vstupu musíte sundat boty, které vám dají do pytlíku. Také dostanete přikrývku, která se v noci hodí. Někdy připraví na zastávce box s pantoflemi a vy si nemusíte brát svoje boty, když jdete na záchod, nebo na jídlo do bufetu. Autobusy mají většinou i WiFi. Kvalitnější autobusy mají závěsy, USB zástrčku, televizi a dostanete i vodu. Můžou se hodit sluchátka, nebo nějaká zábava na cestu.

Motorka

Motorka je ve Vietnamu nejvíce používaný dopravní prostředek. Nevěřili byste, k čemu všemu se dá motorka využít a co na ní lze přepravit. Od rodiny (2 dospělí a 3 děti), přes prasata, kozy, slepice, až k pytlům s rýží, cementu atd. Vietnamci si dokonce přestavují motorku na nákladní motorku, aby uvezli například cihly na nový dům. Motorku hravě předělají na pojízdný obchod, nebo bufet, dokonce si za motorky zapřahají i doma vyrobené valníky s nákladem. Právě z těchto důvodů je jízda na motorce v noci ve Vietnamu nebezpečná. Spousta motorek ani světla nemá, jezdí v protisměru, nebo jsou neočekávaně naložené vším možným. Svítí jako motorka, ale rozměry vozidla spíš odpovídají autu.

Jízda ve městech je očistec i pro zkušeného řidiče. Motorky jezdí snad ve všech směrech a doprava je zde velice hustá. Pokud můžete, vyhněte se minimálně řízení v Hanoji a Saigonu.

S motorkou získáte ve Vietnamu svobodu. Na zadní nosič, který vám přimontují skoro všude snadno přiděláte zavazadla a můžete putovat i několik týdnů, nebo měsíců.

Půjčení motorky:

Existují části Vietnamu, kde to bez tohoto dopravního prostředku nezvládnete. V turistických městech si můžete pronajmout skútr, či poloautomatickou motorku, což je skvělá možnost jak prozkoumat okolí. Částky se pohybují kolem 150 000 VND na den, pokud ji vrátíte na stejném místě. Pokud ne, platíte kolem 350 000 VND za jednu cestu s tím, že vám vaše zavazadla přivezou do cíle. Servis a veškeré opravy motorky jsou hrazeny obvykle společností, která vám motorku půjčí (mimo píchnuté pneumatiky).

Počítejte, že se starší motorkou se servisu nejspíš nevyhnete.

Severní Vietnam

Při putování Vietnamem rozhodně nelze opomenout severní Vietnam. Pro mnohé cestovatele je právě tato část Vietnamu hlavním cílem cesty a to proto, že je to ta poslední část země, která si ještě stále zachovala tradiční ráz a kulturu. Některá místa v horách jakoby zaspala dobu o pár set let. Lidé zde bydlí v chatrčích vlastnoručně postavených z přírodních materiálů, žijí velice skromně, starají se o svá rýžová políčka a dobytek. Celé dny tráví prací – od rána do večera, od narození do smrti. Děti často ani nenavštěvují školu, jelikož si ji rodiče nemohou dovolit a zároveň děti musí pomáhat s hospodářstvím. V horách často potkáte malé děti jak pomáhají rodičům, nebo jen pobíhají bosé a ve špinavém a roztrhaném oblečení po vesnici, nebo potkáte opravdu staré lidi, kteří táhnou na zádech těžký náklad do kopce, či obdělávají pole.

Putování v horách severního Vietnamu nabízí nádherné výhledy na specifické kuželovité kopce.

Život v horách není jednoduchý, severní Vietnam patří mezi nejchudší oblasti v zemi. Nečekejte hotely ani restaurace, spíš se připravte na jednoduché jídlo (většinou Pho) a homestay. Pokud, nehledáte luxus, kasína a hotely, vyhněte se Sapě. Sapa nemá s tradičním Vietnamem vůbec nic společného, dokonce i okolní vesnice, údajně tradiční, jsou dnes spíš divadlem na turisty, kterých už je tu v dnešní době opravdu mnoho.