Je Vietnam bezpečný? Praktický průvodce pro první cestu

Vysoké hory a hustá džungle, rýžová políčka a chudí lidé žijící si svůj prostý život. Starobylá města, buddhistické chrámy, ale i všudypřítomné motorky i moderní velkoměsta, luxusní vozy a mohutné moderní stavby. To vše je Vietnam, země kontrastů.

Vietnam je cestovatelsky velice přívětivá destinace. I cestovatel začátečník může bez problémů objevovat krásy této země jelikož je zde bezpečno (až na silniční provoz), velice levno a snadno se zde lze přepravovat. Země je naprosto nakloněná backpackerům (levné hostely a jídlo naleznete téměř všude). Můžete si zde dovolit dobrodružné zkoumání země i v neturistických oblastech bez obav. Vietnam je velice pestrý, jako stvořený k cestování, objevování a akční dovolené, má rozhodně co nabídnout. Byl by tedy holý nesmysl ubytovat se jen na jednom místě (například v Danangu u pláže). Na návštěvu této země si vyčleňte ideálně alespoň 3 týdny, Vietnam je veliký a vzdálenosti mezi zajímavými místy nemalé.

Doprava

Doprava ve Vietnamu je jedním slovem šílená. Evropanovi, který nikdy nezažil dopravu v Asii, se bude zdát všechno zmatené, velice nebezpečné a bez jakéhokoli řádu a pravidel. Ale není tomu úplně tak. Doprava sice působí chaoticky, ale má svůj řád. Jezdí se zde pomalu, což umožňuje se vždy přizpůsobit situaci – zabrzdit, předjet, nebo objet ze všech možných stran. Místní si dovolí jezdit v protisměru, dokonce i na dálnici, otáčí se uprostřed silnice, předjíždějí se v zatáčce, odbočují bez rozhlédnutí a tak dále. Vietnamci neřídí podle pravidel, ale podle citu a jistých zvyklostí, všichni musí být neustále ve střehu, protože se na silnici neustále něco děje. Je nemyslitelné, že by za volantem někdo samou nudou třeba usnul. O rozptýlení za volantem se postarají ostatní řidiči aut a kamionů, motorky, dobytek, neustále přebíhající slepice, psi, díry v silnici, náhlé změny povrchu cest a místní zemědělci, kteří na silnici suší to, co je třeba. Jakmile si na toto všechno zvyknete, bude se vám pohybovat v této dopravě celkem dobře. Důležité je troubit, aby o vás všichni kolem věděli a počítali s vámi.

Přecházení silnice je ze začátku celkem oříšek. Musíte se pohybovat pomalu, ale jistě a plynule. Nečekejte, že vám někdo zastaví (ani na většině přechodech), prostě opatrně vstupte do silnice a běžte. Určitě se vám podaří najít malou uličku mezi jedoucími auty a motorkami. Pokud jim dáte na vědomí, že jdete a nebudete sekaně zastavovat, budou vás objíždět. Místní doprava je také o důvěře. Věřte, že vás motorkáři už z dálky vidí a mají v plánu, z jaké strany vás objedou.

Velmi často uslyšíte všechny dopravní prostředky troubit. Troubí z několika důvodů. Když předjíždí, když se otáčí, když jede v protisměru, když se mu něco nelíbí, při vjíždění do zatáčky, když zdraví, taxi – oznamuje, že je volný.  Pokud budete řídit, musíte taky troubit ať všichni vědí, že jedete.

Vlak

Cestování vlakem je nenáročné, ale ne moc pohodlné. Můžete si koupit jízdenku do jedné ze tří tříd, kde naleznete třeba dřevěné sedačky, nebo měkké lehátkové vozy. Ani jeden způsob není ideální. Vlak jede pomalu, nejezdí všude, není příliš pohodlný, nebo je drahý. Existují zde i velice luxusní vlaky, ale cena je neúměrná.

Motorka

Motorka je ve Vietnamu nejvíce používaný dopravní prostředek. Nevěřili byste, k čemu všemu se dá motorka využít a co na ní lze přepravit. Od rodiny (2 dospělí a 3 děti), přes prasata, kozy, slepice, až k pytlům s rýží, cementu atd. Vietnamci si dokonce přestavují motorku na nákladní motorku, aby uvezli například cihly na nový dům. Motorku hravě předělají na pojízdný obchod, nebo bufet, dokonce si za motorky zapřahají i doma vyrobené valníky s nákladem. Právě z těchto důvodů je jízda na motorce v noci ve Vietnamu nebezpečná. Spousta motorek ani světla nemá, jezdí v protisměru, nebo jsou neočekávaně naložené vším možným. Svítí jako motorka, ale rozměry vozidla spíš odpovídají autu.

Jízda ve městech je očistec i pro zkušeného řidiče. Motorky jezdí snad ve všech směrech a doprava je zde velice hustá. Pokud můžete, vyhněte se minimálně řízení v Hanoji a Saigonu.

Půjčení motorky:

Existují části Vietnamu, kde to bez tohoto dopravního prostředku nezvládnete. V turistických městech si můžete pronajmout skútr, či poloautomatickou motorku, což je skvělá možnost jak prozkoumat okolí. Částky se pohybují kolem 150 000 VND na den, pokud ji vrátíte na stejném místě. Pokud ne, platíte kolem 350 000 VND za jednu cestu s tím, že vám vaše zavazadla přivezou do cíle. Servis a veškeré opravy motorky jsou hrazeny obvykle společností, která vám motorku půjčí (mimo píchnuté pneumatiky).

• Jestli dostanete modrou kartu (blue card = doklady od motorky).
• Jestli neteče olej z motoru (motor od oleje).
• Jak startuje (Chytne hned, nebo to trvá? Pokud má menší problémy, se startováním, po nějaké době možná přestane startovat úplně a vy tak skončíte v servisu).
• Jestli vydrží běžet na volnoběh a nechcípá.
• Pokud je to možné, nechte si ukázat svíčku, jestli není černá mezi póly (musí se rozšroubovat – jednoduchý a levný úkon).
• Postavte motorku na stojan a roztoče přední kolo, nesmí být osma (kolo se musí točit rovně), jinak je většinou bouraná.
• Zkuste zatlačit na řidítka plnou vahou. Měli byste cítit odpor a mělo by vás to vrátit zpět, jinak jsou špatné tlumiče. Stejně tak zadní tlumiče je třeba zkontrolovat.
• Důležité je také zkontrolovat světla (přední, zadní a nezapomeňte na brzdové světlo). Pokud světla nefungují nemusí to znamenat jen prasklou žárovku, ale rozsáhlejší opravu. Silnice v horách osvětlené nejsou a bez světel se zde neobejdete.
• Klakson musí fungovat také perfektně. Až vás kamion začne vytlačovat ze silnice je to jediná možnost, jak dát o sobě vědět.
• Projeďte ji, zkuste všechny převody a vytočit do vysokých otáček, nesmí škubat ani chcípat.
• Můžete také kouknout jestli funguje tachometr, ale ten není ve Vietnamu nějak stěžejní. Rychle se zde totiž jezdit moc nedá.

Policie

Pokud řídíte ve Vietnamu motorku, činíte tak pravděpodobně nelegálně. Vietnamská policie uznává pouze vietnamský řidičák, který není pro cizince úplně jednoduché získat. Většina lidí tak volí variantu mezinárodní řidičský průkaz + úplatky. Oficiálně by ale od roku 2015 měl být mezinárodní řidičský průkaz uznáván, práva se tady ale nedovoláte, policie se jen tak tučných úplatků nevzdá. Vždy si najde něco, proč vám dát pokutu. Často po vás chtějí peníze za řízení bez řidičského průkazu, popřípadě za rychlou jízdu, či jakýkoliv jiný vymyšlený přestupek. Chtějí částky v řádech několika milionů VND. Můžete se tomu vyhnout pokud jim řeknete, že dle zákona musí uznávat mezinárodní řidičský průkaz a že nemají důkaz o přestupku. Záleží ovšem na koho zrovna narazíte.

Pokud nemáte nervy se s nimi dohadovat, mějte v kapse jen 100-200 tisíc VND a ukažte, že více nemáte. Vezmou si to a nechají vás jet. Dalším způsobem, jak se policie zbavit, je předstírání, že neumíte anglicky. Po nějaké době to snad vzdají a nechají vás jít. Také se doporučuje vůbec nezastavovat a prostě ujet, pokud vás policie nezačne honit. V případě, že vás přece jenom zastaví, je důležité okamžitě vytáhnout klíček ze zapalování a strčit si ho do kapsy dřív, než to udělají oni.

Nedoporučuje se ani dávat policii do rukou pas, či řidičák jelikož se může stát, že vám ho vrátí až po zaplacení neúměrně vysoké pokuty. Někteří policisté záměně vyhledávají bělochy kvůli penězům, jiní zase bělochy ignorují, jelikož se chtějí vyhnout problémům a dohadování (ne všichni umí anglicky). Policejních hlídek je ve Vietnamu poměrně dost. Jsou k vidění snad všude i v zapadlých vesničkách v horách, kde byste je rozhodně nečekali.

Severní Vietnam

Při putování Vietnamem rozhodně nelze opomenout severní Vietnam. Pro mnohé cestovatele je právě tato část Vietnamu hlavním cílem cesty a to proto, že je to ta poslední část země, která si ještě stále zachovala tradiční ráz a kulturu. Některá místa v horách jakoby zaspala dobu o pár set let. Lidé zde bydlí v chatrčích vlastnoručně postavených z přírodních materiálů, žijí velice skromně, starají se o svá rýžová políčka a dobytek. Celé dny tráví prací – od rána do večera, od narození do smrti. Děti často ani nenavštěvují školu, jelikož si ji rodiče nemohou dovolit a zároveň děti musí pomáhat s hospodářstvím. V horách často potkáte malé děti jak pomáhají rodičům, nebo jen pobíhají bosé a ve špinavém a roztrhaném oblečení po vesnici, nebo potkáte opravdu staré lidi, kteří táhnou na zádech těžký náklad do kopce, či obdělávají pole.