Vietnam: Průvodce pro první cestu (2026)

Vysoké hory a hustá džungle, rýžová políčka a chudí lidé žijící si svůj prostý život. Starobylá města, buddhistické chrámy, ale i všudypřítomné motorky i moderní velkoměsta, luxusní vozy a mohutné moderní stavby. To vše je Vietnam, země kontrastů.

Vietnam je cestovatelsky velice přívětivá destinace. I cestovatel začátečník může bez problémů objevovat krásy této země jelikož je zde bezpečno (až na silniční provoz), velice levno a snadno se zde lze přepravovat. Země je naprosto nakloněná backpackerům (levné hostely a jídlo naleznete téměř všude). Můžete si zde dovolit dobrodružné zkoumání země i v neturistických oblastech bez obav. Vietnam je velice pestrý, jako stvořený k cestování, objevování a akční dovolené, má rozhodně co nabídnout. Byl by tedy holý nesmysl ubytovat se jen na jednom místě (například v Danangu u pláže). Na návštěvu této země si vyčleňte ideálně alespoň 3 týdny, Vietnam je veliký a vzdálenosti mezi zajímavými místy nemalé.

Informace před cestou

Očkování

Před cestou do Vietnamu je vhodné nechat se očkovat. Žádné očkování není povinné, ale je dobré mít cestovatelský základ: žloutenku typu A a B (hygiena není ve Vietnamu na nejvyšší úrovni) a břišní tyfus. Dále je potřeba zkontrolovat platnost poslední dávky tetanu. Můžete také zvážit očkování proti vzteklině, není to ovšem nezbytné. Psi ve Vietnamu nejsou příliš agresivní a opic zde není mnoho. Pokud budete dodržovat základní bezpečnostní pravidla, nemělo by se nic stát. Pamatujte, že pokud se přeci jen rozhodnete očkovat proti vzteklině a dojde k pokousání, do nemocnice na přeočkování musíte stejně. Případné očkování je vhodné zvážit alespoň půl roku před cestou, abyste celý proces (několik dávek u žloutenky a vztekliny) stihli absolvovat.

Víza

Vietnam bohužel nemá s Českou republikou uzavřený bezvízový styk. Před cestou je tedy třeba toto zařídit a promyslet jak dlouho budete chtít v této zemi zůstat. Existuje několik variant: měsíční, nebo tříměsíční a jednovstupové či vícevstupové vízum. Jednovstupové měsíční si vyřídíte online (E-visa), nebo po příletu a stojí 25$. Pro jednovstupové tříměsíční si musíte u nějaké vietnamské agentury online požádat o schvalovací dopis, který přivezte sebou na letiště a před vstupem do země jen předložíte patřičným úředníkům a na základě toho dostanete vízum. Cena je 10-40$ za schvalovací dopis a 25$ za samotné vízum, což zaplatíte přímo na letišti ve Vietnamu. Vícevstupové vízum na měsíc, nebo na 3 měsíce stojí 50$.

Doprava

Doprava ve Vietnamu je jedním slovem šílená. Evropanovi, který nikdy nezažil dopravu v Asii, se bude zdát všechno zmatené, velice nebezpečné a bez jakéhokoli řádu a pravidel. Ale není tomu úplně tak. Doprava sice působí chaoticky, ale má svůj řád. Jezdí se zde pomalu, což umožňuje se vždy přizpůsobit situaci – zabrzdit, předjet, nebo objet ze všech možných stran. Místní si dovolí jezdit v protisměru, dokonce i na dálnici, otáčí se uprostřed silnice, předjíždějí se v zatáčce, odbočují bez rozhlédnutí a tak dále. Vietnamci neřídí podle pravidel, ale podle citu a jistých zvyklostí, všichni musí být neustále ve střehu, protože se na silnici neustále něco děje. Je nemyslitelné, že by za volantem někdo samou nudou třeba usnul. O rozptýlení za volantem se postarají ostatní řidiči aut a kamionů, motorky, dobytek, neustále přebíhající slepice, psi, díry v silnici, náhlé změny povrchu cest a místní zemědělci, kteří na silnici suší to, co je třeba. Jakmile si na toto všechno zvyknete, bude se vám pohybovat v této dopravě celkem dobře. Důležité je troubit, aby o vás všichni kolem věděli a počítali s vámi.

Přecházení silnice je ze začátku celkem oříšek. Musíte se pohybovat pomalu, ale jistě a plynule. Nečekejte, že vám někdo zastaví (ani na většině přechodech), prostě opatrně vstupte do silnice a běžte. Určitě se vám podaří najít malou uličku mezi jedoucími auty a motorkami. Pokud jim dáte na vědomí, že jdete a nebudete sekaně zastavovat, budou vás objíždět. Místní doprava je také o důvěře. Věřte, že vás motorkáři už z dálky vidí a mají v plánu, z jaké strany vás objedou.

Velmi často uslyšíte všechny dopravní prostředky troubit. Troubí z několika důvodů. Když předjíždí, když se otáčí, když jede v protisměru, když se mu něco nelíbí, při vjíždění do zatáčky, když zdraví, taxi – oznamuje, že je volný.  Pokud budete řídit, musíte taky troubit ať všichni vědí, že jedete.

Vlak

Cestování vlakem je nenáročné, ale ne moc pohodlné. Můžete si koupit jízdenku do jedné ze tří tříd, kde naleznete třeba dřevěné sedačky, nebo měkké lehátkové vozy. Ani jeden způsob není ideální. Vlak jede pomalu, nejezdí všude, není příliš pohodlný, nebo je drahý. Existují zde i velice luxusní vlaky, ale cena je neúměrná.

Autobus

Motorka

• Jestli dostanete modrou kartu (blue card = doklady od motorky).
• Jestli neteče olej z motoru (motor od oleje).
• Jak startuje (Chytne hned, nebo to trvá? Pokud má menší problémy, se startováním, po nějaké době možná přestane startovat úplně a vy tak skončíte v servisu).
• Jestli vydrží běžet na volnoběh a nechcípá.
• Pokud je to možné, nechte si ukázat svíčku, jestli není černá mezi póly (musí se rozšroubovat – jednoduchý a levný úkon).
• Postavte motorku na stojan a roztoče přední kolo, nesmí být osma (kolo se musí točit rovně), jinak je většinou bouraná.
• Zkuste zatlačit na řidítka plnou vahou. Měli byste cítit odpor a mělo by vás to vrátit zpět, jinak jsou špatné tlumiče. Stejně tak zadní tlumiče je třeba zkontrolovat.
• Důležité je také zkontrolovat světla (přední, zadní a nezapomeňte na brzdové světlo). Pokud světla nefungují nemusí to znamenat jen prasklou žárovku, ale rozsáhlejší opravu. Silnice v horách osvětlené nejsou a bez světel se zde neobejdete.
• Klakson musí fungovat také perfektně. Až vás kamion začne vytlačovat ze silnice je to jediná možnost, jak dát o sobě vědět.
• Projeďte ji, zkuste všechny převody a vytočit do vysokých otáček, nesmí škubat ani chcípat.
• Můžete také kouknout jestli funguje tachometr, ale ten není ve Vietnamu nějak stěžejní. Rychle se zde totiž jezdit moc nedá.

Jídlo

Jídlo je ve Vietnamu pestré a pro jednotlivé oblasti typické. Základem je rýže a rýžové nudle, zelenina a maso. Na severu naleznete opravdu jednoduchá jídla jako je třeba polévka Pho, která slouží jako hlavní chod. Na vesnicích si většinou jídlo nevybíráte – mají jen jedno. Ve městech pak ale naleznete plno druhů jídel a můžete také využít pestrého street food – zejména v Hanoji. Připravte se na to, že místní porce jsou na evropské poměry malé, ale levné. Mezi nejčastější jídla patří:

• Pho – jsou široké rýžové nudle, pokud přidáte do jména druh masa (Ga, Bo, Ca, Thit …), je to nudlová polévka. Na jihu je jiná, než na serveru. Obvykle bývá s nějakým druhem masa, se zeleninou, bylinkami, klíčky. Na stole jsou vždy limetky a chilli papričky. Cenově vyjde na 20-50 tisíc VND.
• Bun – jsou slabé rýžové nudle, pokud přidáte do jména druh masa (Chá, Chò, Bo) je to nudlová polévka podobná Pho, s masem a zeleninou. Cenově 20-50 tisíc VND.
• Banh Mi – něco jako bageta s masem, zeleninou a bylinkami. Každý ji dělá jinak, někdo použije mleté maso, někdo nakrájené maso, párek, vajíčko… Cenově 10-30 tisíc VND.
• Com – rýže Com Binh Dan – rýže se zeleninou, tofu a masem dle vlastního výběru z pultu. Cena kolem 25-50 tisíc VND. Com rang – smažená rýže s masem a zeleninou. Cena kolem 20-50 tisíc VND.
• Com Binh Dan – rýže se zeleninou, tofu a masem dle vlastního výběru z pultu. Cena kolem 25-50 tisíc VND.
• Com rang – smažená rýže s masem a zeleninou. Cena kolem 20-50 tisíc VND.
• Nam – jarní závitky, různé druhy. Mohou být smažené, nebo přírodní, s krevetami, nebo různými druhy masa.

Je to jen výčet některých nejběžnějších jídel, samozřejmě najdete další. V každém street food si můžete zdarma vzít čaj, dostanete chilli omáčku, papričky, sojovou omáčku a rybí omáčku. Jídlo tedy napálí a je jen na vás, jak si ho dochutíte. Jí se obvykle hůlkami a lžící, vyspělejší jídelny mají i vidličku.

Ovoce je ve Vietnamu hlavně tropické (mango, papája, ananas), ale například v oblasti Da Lat, kde je chladnější počasí, se prodávají jahody. Pokud jste v místě, kde se toto ovoce nebo zelenina pěstuje, můžete ho koupit za cenu kolem 10 tisíc VND za kilogram. Pokud se dostanete do části, kde není běžné, cena se vyšplhá běžně na 30-60 tisic VND za kilogram, výjimečně i k 80 tisícům VND.

Severní Vietnam

Při putování Vietnamem rozhodně nelze opomenout severní Vietnam. Pro mnohé cestovatele je právě tato část Vietnamu hlavním cílem cesty a to proto, že je to ta poslední část země, která si ještě stále zachovala tradiční ráz a kulturu. Některá místa v horách jakoby zaspala dobu o pár set let. Lidé zde bydlí v chatrčích vlastnoručně postavených z přírodních materiálů, žijí velice skromně, starají se o svá rýžová políčka a dobytek. Celé dny tráví prací – od rána do večera, od narození do smrti. Děti často ani nenavštěvují školu, jelikož si ji rodiče nemohou dovolit a zároveň děti musí pomáhat s hospodářstvím. V horách často potkáte malé děti jak pomáhají rodičům, nebo jen pobíhají bosé a ve špinavém a roztrhaném oblečení po vesnici, nebo potkáte opravdu staré lidi, kteří táhnou na zádech těžký náklad do kopce, či obdělávají pole.

Život v horách není jednoduchý, severní Vietnam patří mezi nejchudší oblasti v zemi. Nečekejte hotely ani restaurace, spíš se připravte na jednoduché jídlo (většinou Pho) a homestay. Pokud, nehledáte luxus, kasína a hotely, vyhněte se Sapě. Sapa nemá s tradičním Vietnamem vůbec nic společného, dokonce i okolní vesnice, údajně tradiční, jsou dnes spíš divadlem na turisty, kterých už je tu v dnešní době opravdu mnoho.

Ideálním způsobem jak poznat severní Vietnam je koupě, nebo půjčení motorky. Staňte se svým pánem a vydejte se do hor, do míst, kde turistu nepotkáte, do míst, kde okusíte opravdový Vietnam. Výhledy v horách jsou neskutečné a cesty dobrodružné, navíc máte vždy možnost odbočit z hlavní cesty a prozkoumat nějakou zapadlou vesničku.

Pro návštěvu severního Vietnamu není vhodná zima. To je v horách chladno, na některých místech může padat i sníh. Navíc je vše většinou zahalené v mlze a z nádherných výhledů tak nebudete mít nic.

Stará čtvrť (Old town)

Hue

Historické královské město, ve kterém se můžete dozvědět něco o tom, jak se tu dříve žilo. Hue bylo hlavním městem za dynastie Nguyen až do roku 1945. Městem protéká řeka Song Huong, po které se můžete plavit na historických lodích se symbolem draka. U řeky vám prodejci výletů nabízí projížďku lodí až k bráně císařské pevnosti.

Císařská pevnost (Hue Imperial City)

Historické centrum města, ve kterém žil císař. Během války toto město bylo prakticky zničeno, zůstalo jen 20 budov, které jsou tam stále z původních 148mi. Město podléhá neustálé rekonstrukci a některé budovy se tak obnovují. Před pevností se nachází vlajková věž, ve které je stožár s velkou vlajkou – zde naleznete vstupní bránu. Do pevnosti se dostanete, po zaplacení vstupného, bránou Meridian Gate, která už dříve sloužila právě pro vstup do města. Prostředními dveřmi mohl pouze císař, vedlejšími šlo jeho služebnictvo a rodina, úplně krajními šlo vojsko a koně. Pokud se vydáte rovně, dostanete se do původního zakázaného města. Do této části směl jen císař, jeho ženy a konkubíny. I jeho syn byl po dovršení puberty vyhnán.